Mateřská není dovolená – proč bychom si neměly vyčítat únavu

"Ty jsi na mateřské? Tak to si určitě krásně odpočineš." Kolikrát jsi už tuhle větu slyšela? A kolikrát ses při ní v duchu pousmála, možná trochu ironicky? Protože víš, že mateřská dovolená rozhodně není dovolená v pravém slova smyslu. Je to práce na plný úvazek – bez pauz, bez víkendů a bez možnosti vypnout telefon. A přesto si spousta maminek vyčítá, že jsou unavené.

Únava není selhání. Je to důkaz, že dáváš všechno.

Výchova dítěte je krásná, ale zároveň extrémně náročná. Emočně, fyzicky i psychicky. Kojení ve tři ráno, nekonečné přebalování, bolení bříška, růst zubů, strachy, výčitky, domácnost... A do toho se snažíš být dobrou mámou, partnerkou, dcerou, kamarádkou, a často i zaměstnankyní. Není divu, že jsi unavená. A víš co? Máš na to plné právo.

Tvoje únava neznamená, že nezvládáš. Znamená, že se staráš. Že dáváš ze sebe tolik, až někdy zapomínáš na sebe. A právě proto je důležité si to připomenout: nemusíš být dokonalá, stačí, že jsi dost dobrá.

Srovnávání je past, do které padáme samy

Je snadné podléhat dojmu, že ostatní to zvládají líp. Že sousedka má doma naklizeno, kamarádka peče domácí buchty a ta influencerka na Instagramu stíhá všechno s úsměvem. Ale to jsou jen výřezy reality – většinou ty nejlepší. Nikdo neukazuje výbuchy vzteku, slzy v koupelně nebo pocit viny, že dneska nebyl čas si ani vyčistit zuby.

Tvoje únava je skutečná. A je normální. Nemusíš ji maskovat, nemusíš si ji omlouvat. Máš právo být unavená i bez vysvětlení.

Co můžeš udělat pro sebe?

I když to někdy vypadá nemožně, i malá změna může pomoct. Zkus si každý den najít jednu malou věc jen pro sebe – i kdyby to mělo být pět minut se zavřenýma očima a kávou v ruce. Požádej o pomoc. Neboj se říct si o přestávku. A hlavně: mluv o tom, jak se cítíš.

Mluv s kamarádkou, napiš si deník, svěř se partnerovi. Tvoje pocity jsou důležité. A když je vypustíš ven, možná zjistíš, že v tom nejsi sama.

Na závěr?

Mateřská není dovolená. Je to každodenní hrdinství, které si zaslouží uznání, ne výčitky. Tak až budeš příště unavená, neříkej si "jsem slabá". Řekni si: "Dělám toho hodně. A dělám to dobře."

Protože děláš.